Ty dva měsíce příprav utekly jako voda. Možná hlavně proto, že se neodehrávaly u otevřené skříně nebo v obchodě se sportovníma srágorama, ale převážně u hospodskýho stolu s panákem v ruce. Jen, co člověk stihl trochu vystřízlivět, stál v letištní hale s rozlučkovou kocovinou a koukal do nasraný...