Novinky

Záplavy, aneb co nám všechno vzala voda

Když už sedíme v teple našeho dědouška, na nohou nemáme totálně zabahněná bagančata a konečně se vracíme od jezera Waikaremoana do Gizzy, krátíme si volnou chvíli pročítáním zpráv. Možná bychom byli radši, kdyby signál vůbec nenaskočil. Věci nám ještě nestihly pořádně uschnout a webový prohlížeč už...
Celý článek

Naše první rugby

Že něco takového vůbec existuje, jsem kdysi zaznamenala snad poprvé v televizi. Že něco takového může být populární, jsem si uvědomila snad až díky mé kamarádce Šárce. Ačkoli na sociální síť dává fotky jen zřídkakdy, tentokrát to docela rozjela. Před mým zmateným obličejem totiž vyskočila její...
Celý článek

Gisborne. Bez práce nejsou koláče

Jednou v životě chci být aktivní a v dostatečném předstihu, 72 hodin před odletem, si ověřit pracovní příležitosti v Gisborne. "Co ono to v tom Gisborne vlastně roste," pokládám si záludnou otázku téměř mezi sbalenými kufry a opakuju svůj dotaz Googlu. Není nad dobré nápady! Internetový radílek mi...
Celý článek

Povinné zlo - kolečko po úřadech

Cesta k penězům je vždy lemována trnitými keři nebo zástupy mrtvol. My se musíme prodrat špalírem lidí, které bychom za jiných okolností neměli potřebu asi nikdy potkat. S životopisem už sice nemusíme špacírovat po silnici pěšky, pořád nám ale chybí další tři základní předpoklady k zařazení do...
Celý článek

Auto zabiják

Když nechce být člověk bestie ohrožující životní prostředí a pod tlakem 'zelených dokumentů' se rozhodne vykonat nějaký ten dobrý skutek pro lidstvo, může v Čechách zvolit cestu zla a odepřít si ranní poslech autorádia. Jenže na Zélandu není na hrdinství čas - čtyři kola a volant tu nejsou životní...
Celý článek

Gisborne. Cílová rovinka

Hned po probuzení mám hlavu rozpálenou jako kamna, bolestí skoro nemůžu vstát z postele. Místo, aby mě minerály a stopové prvky z včerejší lázně pořádně nakoply, srazily zřejmě mou imunitu na kolena. Z vyhřátých lůžkovin se mi ale popravdě nechce ani kvůli nejistým vyhlídkám. O našem budoucím...
Celý článek

Tak trošku šťastní smolaři

Konec vyspávání. Začátek dne je opravdu jen pro otrlé povahy - nejenže ledový pelech opouštíme už před šestou, ale věci si balíme za svitu baterky. Div, že za pelestí nenecháme téměř poslední vzpomínku na domov, české pasy. Luky je tak rozklepaný, že mi odmítne vydat z batohu kartáček a pastu na...
Celý článek

Auckland. Píseň všedního dne...

Pípnutí esemesky nás nevzbudilo ani v noci, ani nezafungovalo místo budíku. Bohužel i mailová schránka zeje prázdnotou. Naše dvacetikilové mazliky si můžeme naložit zase leda tak na bolavá záda. Stále totiž není nikdo ochotný prodat nám svého veterána. Ač v noci klepeme kosu, prádlo pereme jako...
Celý článek

Auckland. Život naruby.

Noc na palandě jsem naposledy trávila, když sem usínala s mončičákem v podpaží a mým největším životním posláním bylo udržet při životě japonské zvířátko Tamagoči. Asi proto, i po dvaceti čtyř hodinách v rozličných dopravních prostředcích, mé oko častěji zírá do ztmavlého pokoje, než aby odpočívalo...
Celý článek

Co je dobrý vědět při cestě do Thajska...

I když se cestovky všemožně snaží vsugerovat vám pocit, že cesta do Thajska může být náročná, opak je pravdou. Výlet sem zvládne i devadesátiletý stařík s elementární znalostí angličtiny i zatoulaná čivava. Snad proto, abyste neopakovali stejný chyby a nerozbili si ústa nejen na skútru, níže nám...
Celý článek